Některé dětské hlášky stojí za to zaznamenat

Když mne moje mladší dvouletá dcera nemohla najít, slyšel jsem: „Tatínek tu nikde není, asi umřel, no.“

Moje roztomilá mladší dvouletá dcerka, která chodí do jesliček, si hrála s modelínou. Zrovna si vytlačovala nudličku a moc jí to nešlo. Tak si pomáhala slovy: „Polez, hajzle.“ :-×

Mladší dcera (3): „Já tatínka miluju. A říkám mu pinďour.“

Ranní diskuze se starší dcerou (6):
Ona: „Jedna holčička ve školce říkala, že holky maji taky kule jako kluci.“
Já: „Opravdu?“
Ona: „Ale já jsem se koukala do jedné své knížky a tam to není.“ – Dcera má chytrou knížku pro děti o lidském těle.
Já: „No holky mají kule asi jen když hrají prší.“ – Snažím se to obrátit v žert.“
Ona: „Nebo když hrají zelenou louku. A tati jak vlastně vypadají ty kule?“
Já: „Tak to vážně nevím.“
Ona: „Chtělo by to ultrazvuk.“
Já: „Ten mají jen u doktora.“
Ona: „Tak jdi k panu doktorovi, ať ti ty kule prohlídne ultrazvukem, ty to vyfotíš a ukážeš mi to.“
Já: „K panu doktorovi, ale chodí jen nemocní lidé.“
Ona: „Tak mu řekneš, že jsi nemocný. Já chci vědět, jak vypadají kule.“

Moje manželka přišla k holkám do pokojíčku a říká jim: „Teda vůbec se mi nelíbí ten mrdník z toho dupla.“
Starší dcera (6 let) na ni pohlédne a ptá se:“Co je to duplo?“
poznámka autora: duplo = Lego Duplo z velkých kostek

Hláška mladší čtyřleté dcery: „Jalda Jágl je nejlepší. Vezmu si ho za ženu. Když si na to teda vzpomenu.“
To bylo krátce po Jaldových čtyřicátých čtvrtých narozeninách.
Pak se nás i snažila přemluvit, abysme za ním jeli, že se chce na Jaldu podívat. Bohužel výlet na Floridu byl rodinnou radou zamítnut.

Po návštěvě muzea erbovních příšer v Třeboni nám mladší čtyřletá dcera vyprávěla, co viděla. Mimojiné to byl „takovej napůl člověk a napůl kůň. Jmenovalo se to Masaryk.“
Jak se jí smotal kentaur s prvním prezidentemm, to netuším.

Starší dcera (6) se po nás snažila při nástupu do první třídy vyloudit mobilní telefon. Její argumenny jsme zamítli a byl několik dní klid. Pak nečekaně přišla s argumentem, který nás skoro přesvědčil, že ten mobilní telefon potřebuje:
„Až se s maminkou zblázníte, tak ho potřebuju, abych vám mohla volat do blázince.“